Eseje

  •  

    Esej 4 - Úryvek z workshopáckého dopisu

    (workshopu se zúčastnili i autoři delších textů, někdy i celých románů; jejich práce jsem samozřejmě na webu neuveřejňoval, ani jsem je podrobně neanalyzoval, pouze jsme si o nich povídali)


    ... Každá postava se musí v průběhu příběhu vyvíjet (pokud není opravdu krátký). Sám o svých postavách dost přemýšlím a kladu si tyto otázky: (někdy možná ani nenacházím odpovědi a občas mi odpovědi přicházejí až v průběhu psaní). Ale pokládám si je ještě před jeho začátkem:

    Jaký je hrdina na začátku? V čem je dobrý, skvělý? má nějaké slabosti?
    Proč se vůbec stává hrdinou? Hlavní postavou? Proč sakra leze do té pitomé jeskyně plné nástrah a nebezpečí, když šance na získání pokladu, princezny atd je mizivá?
    V průběhu děje: Proč by sakra měl udělat právě to, co já chci? Nezabalil by to raději? Neodkrágloval by tam toho chlapíka, vzal si jeho dceru, která na něm může oči nechat a spokojeně pak žil až do smrti?
    Jak ho mění to, co právě prožívá?
    A na konci: Jaký je teď? Jak se odlišuje od maníka, který na začátku do řeky událostí skočil?

    Když píšu, nikdy nevím předem, zda to bude dobré. Vždycky to bude dobré jako tuctové příběhy, které už teď ani nečtu, a jména spisovatelů, co je píší, si ani nepamatuji. Mám na mysli, zda to bude tak dobré, abych to sám uznal za skvělé, vynikající, jedinečné... ...a znal odpovědi na otázky viz výše. ...